růže
Hormonální antikoncepce - prostě ženám rozumí

Rizikové skupiny žen při užívání HA

Hormonální antikoncepce je široce použitelná metoda ochrany proti nežádoucímu otěhotnění. Existují však případy, ve kterých by tento druh antikoncepce neměl být používán, a případy, ve kterých je použití antikoncepce přímo zakázáno. Tato absolutní a relativní omezení (kontraindikace) by měl dokonale znát lékař, který antikoncepci předepisuje, takže se žena touto otázkou příliš zabývat nemusí. Není ovšem na škodu, když má přehled o tom, ve kterých případech je třeba být s hormonální antikoncepcí opatrná a kdy se jí úplně vyhnout.

Problém způsobují estrogeny

Hlavní problémy přináší obsah estrogenů v tabletkách hormonální antikoncepce. Estrogeny patří do steroidních hormonů a mohou ovlivňovat řadu funkcí v těle. Kontrolují přípravu děložní sliznice na uhnízdění oplodněného vajíčka, mění strukturu hlenu děložního krčku, aby byl usnadněn průchod spermií do dělohy, ovlivňují zadržování vody v těle, kostní metabolismus, hladiny cholesterolu v krvi a mnoho dalších funkcí. Antikoncepcí dodávané hormony tedy ovlivňují organismus pozitivně i negativně.

Dávkování antikoncepce se děje podle filosofie "tolik, kolik je nutné, a tak málo, jak je jen možné". Tendence tedy vedou ke snižování obsahu hormonů na takové hladiny, aby nadále poskytovaly spolehlivou ochranu proti otěhotnění a zároveň byly dostatečné k udržení pravidelnosti menstruačního cyklu. Proto staré přípravky s megadávkami estrogenů i progestinů přinášely nejvíce komplikací a nežádoucích účinků a také měly více kontraindikací než současné nové preparáty obsahující minidávky estrogenů a gestagenů.

Riziková je vysoká hladina estrogenů v organismu, protože estrogen zvyšuje srážlivost krve a tím zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, jejich uvolnění a ucpání některé důležité tepny (embolie). Při braní hormonální antikoncepce toto riziko stoupá 3–4krát oproti normálu, ale stále je významně nižší než riziko vzniku tromboembolických komplikací v těhotenství.

Antikoncepce a obezita

Do skupiny žen ohrožených vysokými hladinami estrogenů patří převážně obézní ženy, protože kromě základního standardního množství estrogenu tvořeného ve vaječnících se navíc v nemalém množství tvoří hormon také v tukové tkáni. Tak dochází k nerovnováze mezi estrogeny a gestageny, které mají ochrannou funkci, a k projevům nežádoucích účinků nadbytečných estrogenů.

Obezita však je komplexní problém a riziko tromboembolické choroby není větší jen díky zvýšeným estrogenům, ale také kvůli velkým změnám v metabolismu tuků, zvýšení cholesterolu, zátěži kardiovaskulárního systému a mnoha dalším příčinám. V konečném důsledku rizika vyplývající z užívání kombinované hormonální antikoncepcepřevyšují výhody a tento druh antikoncepce, obzvláště takový, který obsahuje dávky estrogenů nad 50 mikrogramů, není pro obézní ženy vhodný.

Nádory, kouření

S vysokými hladinami estrogenů je také úzce spojena problematika hormonálně závislých nádorů (takzvaně hormon-dependentních). Některé nádory citlivě reagují na vyšší hladiny hormonů a významně urychlují svůj růst. Týká se to některých typů karcinomů výstelky dělohy (endometria), karcinomů ovarií a karcinomů prsu. Pokud již žena některý z těchto nádorů prodělala, je podávání kombinované hormonální antikoncepce úplně zakázáno.

Velký pozor si také musejí dát ženy-kuřačky. Nikotin a další látky z cigaret jsou velmi silným činidlem podporujícím vznik aterosklerózy cév a v kombinaci s estrogeny a případnou obezitou se významně zvyšuje riziko vzniku tromboembolie.

Faktor věku

V organismu může také docházet k relativnímu nadbytku estrogenů. K tomu dochází v případě, že se estrogen sice tvoří v normálním množství, ale hladiny protektivních gestagenů jsou nízké. Fyziologicky se tak děje u žen blížících se menopauze. Žena má sice ještě menstruační krvácení, které je podmíněno estrogeny, ale už nemusí docházet k ovulaci, a tedy se netvoří gestageny, které by vyrovnaly hladinu estrogenů.

Již od 35 let se snižuje množství gestagenů v organismu a přídavek estrogenů formou hormonální antikoncepce by ještě mohl rozdíl v hladinách zvýšit. Proto je u žen nad 35 let třeba pečlivě zvážit, zda antikoncepci s estrogeny vůbec nasadit, a pokud ano, jak velkou dávku estrogenů je možno ženě podávat. Velice výhodné jsou monofázové preparáty nové generace obsahující nový druh progestinů, které příznivě ovlivňují hladinu tuků a cholesterolu v krvi a mají velmi mírné nežádoucí účinky týkající se „zmužštění“ (androgenní efekt).

Antikoncepce a miminko

Estrogenní léčbu dále nesmí dostávat žena, která by mohla být nebo už je těhotná a také žena kojící. V těhotenství totiž estrogeny potlačují syntetickou schopnost žlutého tělíska, které vzniká po ovulaci a až do poloviny těhotenství udržuje všechny podmínky nezbytné pro úspěšné pokračování těhotenství. Po porodu by pak estrogeny mohly zastavit tvorbu mateřského mléka zablokováním zpětných regulačních mechanismů produkce některých pro kojení nezbytných hormonů.

Před nasazením estrogenní antikoncepce je třeba zkontrolovat také jaterní funkce. Estrogen se v naprosté většině odbourává právě v játrech a při poruše funkce muže dojít jak k dalšímu jaternímu poškození, tak ke zvýšení hladin estrogenů v krvi a následkům již popsaným v předchozích odstavcích. Pokud jsou jaterní testy v pořádku, může lékař antikoncepci předepsat, po třech měsících by měl ale opět testy zkontrolovat, a jsou-li opět v pořádku, je vhodná kontrola pravidelně po jednom roce.

Shrnutí

Shrnutím tedy je, že antikoncepci obsahující estrogeny nesmějí dostat ženy, u kterých se již objevil některý z projevů tromboembolické choroby (žilní trombóza, mozková mrtvice, infarkt myokardu, plicní embolie atd.), těhotné a kojící ženy, ženy s anamnézou jakéhokoliv na hormonech závislého nádoru (karcinom ovaria, prsu, endometria) a ženy s poruchou jaterních funkcí. Pečlivě zvážit podání je třeba u kuřaček, obézních žen a žen nad 35 let, žen s vysokým krevním tlakem, žen trpících epilepsií, těžkými depresemi, cukrovkou, roztroušenou sklerózou a dalšími.

©2004-2017 Pears Health Cyber, s. r. o. | Právní prohlášení